Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

4 měsíce, 3 týdny, 2 dny a 1 potrat

Těchto bezmála pět měsíců může být pro dítě, jehož život se vlastně ani nezačal odpočítávat, poměrně dlouhou dobou. Interrupce je i dnes citlivým tématem a pokud je film se symbolickým časovým údajem v názvu (4 měsíce, 3 týdny a 2 dny) zasazen do Rumunska osmdesátých let, dosahuje zde doslova existencionálního rozměru. Vítězný snímek festivalu v Cannes nabízí zážitek možná intenzivnější, než by si divák nakonec přál, a ať už skončí jakkoliv, je zřejmé, že varianta šťastného konce zde neexistuje.

Film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny se dotýká tak závažného problému, jakým potrat sám o sobě je, že je těžké jakkoliv ho hodnotit. V první řadě totiž vždy bude vnímán námět a teprve pak si divák podvědomě uvědomuje filmové zpracování, které je tak nenápadné, že si jej ani neuvědomuje. Nebýt však maximálně funkční, film by neměl zdaleka takový účinek.

Hlavním motivem filmu překvapivě není samotný potrat, ale spíše vztah dvou kamarádek, které tato událost spojí a dožene do patové situace, kde nejde zdaleka jen o život nenarozeného plodu. Ačkoliv těhotná je Gabriela, je to Otilie, která situaci daleko více prožívá a nakonec je do ni „namočená“ více, než předpokládala. Naproti tomu Gabriela představuje pasivní postoj, je se svým stavem smířená, naprosto odevzdaně podléhá událostem a nese břímě za svoji nezodpovědnost.

Nečekaně do vývoje pak zasáhne „vykonavatel úkonu“, který není jen plochou postavou, co by sebrala peníze a bez mrknutí oka interrupci provedla. Naopak si je vědom, že se dívky dostaly do stavu, kdy on sám si může klást podmínky a náležitě toho využít. A ačkoliv vědomě zneužije své role, je to právě on, kdo na druhou stranu vystupuje jako zachránce a když dosáhne svého, nasazuje opět profesionální neosobní výraz.

Scéna z hotelu, kde k zákroku dojde, tvoří podstatnou část filmu. Symbolicky tak vyjadřuje jakési vězení, odkud není přes střeženou recepci úniku. Další výraznější pasáží je už jen obraz z oslavy narozenin Otiliina přítele, kde rumunská inteligence v miniaturním panelákovém bytě diskutuje o na zdejší poměry poněkud rozmarných věcech. Vše je vnímáno z pohledu Otilie, která je momentálně myšlenkami u své kamarádky v ohrožení života, čemuž odpovídá i ztvárnění. Během několikaminutové diskuze sledujeme z jediného pohledu Otilii svým výrazem absolutně nereagující na řeči postav, které dokonce vůbec nejsou v obraze vidět. V pokryteckém prostředí nakonec dochází k názoru, že nechtěné těhotenství je tou jedinou perspektivou, co jí stávající přítel může nabídnout.

Herci jsou snímání většinou v širokém záběru z jediného místa a střih se mimo přechody v jednotlivá prostředí používá jen výjimečně. Čistě technicky by se dalo říct, že kamera je umístěna na jediné pozici v místnosti, kde je pro ni místo. Postupně se však ukazuje, že tento způsob snímání není samoúčelný a vytváří jakýsi „odosobněný“ styl dotvářející atmosféru, co uvázla v jediném časovém bodě. V kontrastu s ním jsou pak chvíle, kdy se Otilie snaží ve spěchu stihnout více, než by se během několika málo hodin, kdy se celý děj odehrává, stihnout dalo. Tehdy jí je roztřepaná kamera doslova v patách.

Dnes je možné provést potrat téměř na počkání. V socialistickém Rumunsku byla situace poněkud komplikovanější a pokud bylo těhotenství v tak pokročilém stádiu, rovnalo se jeho přerušení vraždě a k ní adekvátnímu trestu. K dosažení dobové atmosféry zde není zapotřebí lacině podbízivé výpravy jako tomu bylo v případě maďarské Taxidermie či Hřebejkova Pupenda. Přesto je zde podvědomě cítit tíživá atmosféra státní moci, která má všechny pod neustálou kontrolou. Pronajmout si pokoj v hotelu je tak zde obtížnější, než sehnat ilegálně značkové cigarety. Vše je navíc působivě umocněno mrazivou náladou opožděného nástupu jara.

Tvůrci se nesnaží o vyprávění příběhu a rezignují na veškeré postupy, jimiž film běžně děj vyjadřuje. Zde žádný příběh v podstatě není, zůstává jen snaha o zpodobnění vypjaté situace a to bez jakékoliv vazby na příčiny z minulosti či budoucí důsledky. Sledujeme tak nezaujatě dívku v pátém měsíci těhotenství (pochopitelně neplánovaného), bez jakékoliv zmínky jak k tomuto stavu dospěla. Divák tak nemá šanci domýšlet, kdo má za těhotenství zodpovědnost a mohl by ji případně pomoci. Na zázraky zde není prostor ani čas.

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny končí bez jakýchkoliv příkras v okamžiku, kdy by každé další slovo či záběr byly zbytečnými, ačkoliv se během filmu objevuje několik motivů, které by byly běžně využity (zapomenutý občanský průkaz na recepci). Těchto možností se ovšem „432“ vědomě vzdává. Tohle totiž není film, tohle je zhmotněný pocit, co z plátna přechází divákovi hluboko pod kůži a zůstává zde možná déle, než je uvedeno v jeho názvu. A ačkoliv se vůbec nesnaží moralizovat, působí jako vysoce efektivní forma antikoncepce.

 

Autor: Adam Chromý | čtvrtek 11.10.2007 11:35 | karma článku: 22,96 | přečteno: 5397x
  • Další články autora

Adam Chromý

České filmové (anti)ceny 2010

Děkuji tvůrcům i distributorům za jejich odvahu. Bez ní by filmové anticeny zůstaly bez majitelů.

24.2.2011 v 9:22 | Karma: 27,61 | Přečteno: 4357x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Bezdůvodná Nevinnost

Hřebejkova Nevinnost vychází z nešťastné domněnky, že nefunkčnost mezilidských vztahů dokáže ve vší její nevyzpytatelnosti nejlépe zprostředkovat vyprávění selhávající ve všech rovinách.

20.1.2011 v 13:29 | Karma: 18,78 | Přečteno: 2649x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Nejasná zpráva o stavu české kinematografie 2010

Český film loni potěšil masové publikum i příznivce bizarností. Méně pak ty, kteří od něj očekávali i nějaký ten obsah.

29.12.2010 v 11:11 | Karma: 21,39 | Přečteno: 3958x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Rodinka pro otrlé, pokus druhý

V televizi by bylo možné Rodinku v režii Dušana Kleina přepnout, v kině je jedinou možností ignorace.

13.12.2010 v 9:21 | Karma: 19,89 | Přečteno: 4406x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Rally ve slepé uličce

Landovic Tacho dokazuje, že přehnané ambice ani mezinárodní obsazení z filmu mezinárodní událost neudělají.

10.12.2010 v 9:12 | Karma: 19,47 | Přečteno: 3956x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Hlava-ruce-srdce... a kde je pata?

Hlava-ruce-srdce je údajně filmem o lásce bez lásky, válce bez války a magii bez kouzel. Bez metaforických příkras by úplně stačilo říct, že je zkrátka o ničem.

22.11.2010 v 11:02 | Karma: 16,25 | Přečteno: 2874x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Nauka o snech pro pokročilé

Jan Švankmajer svůj nový film Přežít svůj život označuje za psychoanalytickou komedii. Důvodem nejsou ani tak věčné odkazy na Freuda a postava psychoanalytičky jako skutečnost, že pouze psychoanalytici ocení skutečnou hloubku jeho díla.

8.11.2010 v 9:12 | Karma: 15,49 | Přečteno: 3027x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Od občanského průkazu k modré knížce

Tak dlouho Ondřej Trojan přihlížel přiživování Hřebejka na tvorbě Petra Šabacha, až se k adaptaci odhodlal sám. Měl to udělat už dávno...

25.10.2010 v 10:32 | Karma: 22,80 | Přečteno: 5275x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Habermannův seznam

Druhá světová válka nepřinesla vítěze ani poražené, jen oběti na obou stranách. Tak to vidí propagátor česko-německého přátelství Juraj Herz.

11.10.2010 v 13:14 | Karma: 17,25 | Přečteno: 3507x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Sadismus s rybí tváří

Existují pouze dva důvody, kvůli nimž se vyplatí nasadit si 3D brýle – plovoucí rybičky a dobře tvarovaná ňadra. Piraňa 3D obojím rozhodně nešetří.

7.10.2010 v 9:08 | Karma: 15,25 | Přečteno: 3572x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Román k uzoufání

Tomáš Bařina obohatil Románem pro muže českou kinematografii o nový žánr – komedii postrádající jakýkoliv záměrný i nechtěný humor. Něco podobného tady dosud nebylo.

23.9.2010 v 9:14 | Karma: 20,85 | Přečteno: 4121x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

V čem tkví velikost Čechů?

Podle Roberta Sedláčka v nadšení pro bizarnosti navzdory opovržení okolí. Sám režisér je toho ukázkovým příkladem.

27.8.2010 v 10:21 | Karma: 20,54 | Přečteno: 10644x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Vykoupení z věznice Mírov

V českých věznicích si trest odpykává přes 22 tisíc hříšníků. Jen jeden z nich má však natolik zmáknuté PR, že jeho jméno najdeme v programu kin.

6.8.2010 v 13:18 | Karma: 23,27 | Přečteno: 4958x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Počátek určuje pravidla snění

Realita je už pro Christophera Nolana příliš fádní. V Počátku se rozhodl prozkoumat vše, co lidstvo prožívá v mysli během třetiny svého života, kdy se noří do spánku.

24.7.2010 v 9:16 | Karma: 17,93 | Přečteno: 3094x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Shrek jako za mlada

Zazvonil zvonec a zlobřího dobrodružství je jednou provždy konec... nebo taky vůbec ne.

13.7.2010 v 9:29 | Karma: 14,17 | Přečteno: 4147x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Hračky, co na smetiště nepatří

O tom, že hračky ve skutečnosti prožívají dramatičtější příběhy, než jejich majitelé, nás už potřetí přesvědčuje studio Pixar a jeho Toy Story.

21.6.2010 v 15:31 | Karma: 15,54 | Přečteno: 4626x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Kukyho putování mechem a kapradím

Jan Svěrák dojímá a zároveň děsí příběhem alergenního růžového medvídka, který v lese plném bizarních obyvatel zažívá krušné chvíle.

24.5.2010 v 8:55 | Karma: 18,16 | Přečteno: 3326x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Hledá se talent

Bude počet českých a slovenských talentů dostačující pro dvě souběžně probíhající televizní show?

16.5.2010 v 9:29 | Karma: 20,08 | Přečteno: 4121x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Než se Robin stal Hoodem

Tažení proti zbojníkům pokračuje. Nástrahám filmové adaptace po Jánošíkovi neunikl ani Robin Hood.

14.5.2010 v 8:41 | Karma: 27,20 | Přečteno: 6457x | Diskuse| Kultura

Adam Chromý

Bohové museli být šílení

Může být pro Řecko větší pohroma než finanční krize? Ano, staré řecké báje a pověsti s nulovou atmosférou, ale zato ve 3D.

19.4.2010 v 9:03 | Karma: 20,63 | Přečteno: 3146x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 110
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6175x
Filmový fanoušek tělem i duší:-)

');
//-->