Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kukyho putování mechem a kapradím

24. 05. 2010 8:55:36
Jan Svěrák dojímá a zároveň děsí příběhem alergenního růžového medvídka, který v lese plném bizarních obyvatel zažívá krušné chvíle.

Režisér tentokrát udělal rázný krok jiným směrem a navzdory technologickému pokroku se pokusil natočit film na principu loutkového divadla. Přitom dokázal zúročit všechny nedostatky, které s sebou tato starosvětská forma zábavy přináší. Postavičky včetně Kukyho nedisponují mimikou a omezují se na třepetavé pohyby označující, že znějící hlas patří právě k nim. Co by však jinde působilo jako handicap, je v tomto případě autorským záměrem.

197067-top_foto1-ed9n2.jpgSvěrák o nešťastném medvídkovi vypráví z naivního dětského pohledu na pomezí reality a snu, takže nakonec každá výtka vůči Kukymu vyzní jako neopodstatněná. Svět, který si malý kluk tajně spřádá ve své mysli, totiž funguje podle vlastních pravidel. A jakoukoliv nedokonalost lze obhájit tím, že příběh vlastně nevypráví Jan Svěrák, ale jeho šestiletý syn, který si na rozdíl od svého otce až tak nepotrpí na dotaženost v každém směru.

Po krátkém prologu, kdy ošuntělý Kuky bez slitování zamíří do popelnice, mizí skuteční herci a nahrazují je roztodivné bytosti, při jejichž výrobě byly použity buď odpadní materiály ze skládky nebo stejně odpudivé dary lesa. Svěrák tak může (nejen) dětem odkojených na líbivých animovaných filmech hollywoodské produkce způsobit nemalý šok. Navazuje přitom na odkaz českého loutkářství ve vší jeho (s prominutím) zrůdnosti Chápu, že fantazie dětí je bezbřehá, ale docela pochybuji o tom, že by si vysnily zrovna postavičky, které ze všeho nejvíc připomínají hnijící řepu nebo vyklíčené brambory. Představa, že bych v lese narazil na kapitána von Hergota, mě ještě teď dohání k šílenství. A to se překvapivě jedná o nejkladnější postavu. V lesním společenství jsou si totiž všichni rovni a povahové vlastnosti jim na kráse nijak nepřidávají.

kukysnih.jpgJan Svěrák svým výtvorům věnoval spoustu péče, což dokazuje každým záběrem. Film totiž na rozdíl od animace nepoužívá rozfázovaný pohyb, ale loutky se v něm za pomocí dodatečně odstraněných vláken pohybují v reálném prostředí. Před objektiv kamery se tak dostává skutečný lesní hmyz i zvěř, čímž vzniká originální spojení živé přírody s uměle vyhotovenými objekty. Škoda jen, že tvůrcům došla nápaditost v hraných pasážích, kde se objevuje nezvyklé množství igelitek s logem supermarketu Albert.

Kukyho během jeho putování, kvůli němuž museli filmaři doslova až k zemi, čeká poutavě nasnímaná jízda hořícím obilným polem i sněhovými závějemi. Na Svěrákův film je zde až překvapivě příliš akce a poskromnu dialogů. Scénář totiž není dílem Zdeňka Svěráka, jehož slova by dokázala z loutek učinit podstatně zábavnější postavy. Ne, že by se Kukymu občas nepodařila úsměvná hláška, ale nepřítomnost Svěráka st. je bohužel znatelná. Filmu překvapivě příliš neprospívá ani jeho dabing, v němž se spíše než do postavy lesního strážce stylizuje do polohy nezávislého vypravěče.

Vše nasvědčuje tomu, že Kuky se vrací nebude až tak úplně film pro děti. Bizarnost lesních zrůdiček, s nimiž se opotřebovaný medvídek prohání v dokonale vytuněných vozítkách, si podstatně více užijí dospělí, na něž film dýchne svou melancholií. Pokud překonají až infantilní ráz vyprávění a zvyknou si na omezený projev loutek, budou podstatně spokojenější, než jejich potomci, kterým může Svěrák do budoucna značně znepříjemnit představu o dění v lese.

Autor: Adam Chromý | pondělí 24.5.2010 8:55 | karma článku: 17.71 | přečteno: 3314x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Stereophonics – All In One Night

Stereophonics je velšská rocková skupina, založená v roce 1992 ve vesnici Cwmaman na jihu Walesu. Původní sestavu skupiny tvořili zpěvák a kytarista Kelly Jones, baskytarista Richard Jones a bubeník Stuart Cable.

19.9.2017 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 |

Martin Faltýn

Nově na Chodově - otevřeli knihy, má to ještě pihy

"Je tam vážně hezky, metrem nebo pěšky. Dá-li se, či nedá se - má to pihy na kráse." - Asi tak bych shrnul dojmy ze své dnešní návštěvy v OC Chodov, protože to jsem si jako knihomol nemohl nechat ujít.

19.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 205 |

Yekta Uzunoglu

Zilhan dcéra Nimrodova

Na koberčeku pri stĺpoch katapultu nad mestom sme boli omámení tak, ako ešte nikdy predtým, zo žiadnej rozprávky alebo legendy, ktoré sme počuli rozprávať matkiným nežným a láskavým hlasom plným lásky.

19.9.2017 v 7:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Karel Sýkora

Victor Nunes – Obyčejné věci jako umění

Victor Nunes je netradiční umělec. Využívá obyčejné předměty k tvorbě neobyčejných obrázků zvířat, lidí ale i plno dalších věcí. Oplývá obrovskou kreativitou...

18.9.2017 v 20:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 |

Vladimír Koliandr

Pohádka o tom, co se děje na naší planetě – část 2 – aktuální stav

Pokračování pohádky (která pro vědomého je realitou). Každý, podle míry svého chápání fungování světa, zde něco může nalézt. Ten materialisticky přesvědčený třeba pohádku, která dobře končí.

18.9.2017 v 10:10 | Karma článku: 7.58 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6137
Filmový fanoušek tělem i duší:-)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.