Chyťte doktora...a nebo vůbec ne

Chyťte doktora vypráví ve třech pokusech o sexuálním chování obyvatel České republiky. Nabízí Tatianu Vilhelmovou na šest způsobů (dvě role x tři varianty příběhu), což je spíše důsledkem nedostatku domácích herců než originálním tvůrčím záměrem. Podle upoutávky to vypadalo na další těžkou ránu pro domácí kinematografii (již třetí v řadě). Nakonec je z Chyťte doktora překvapivě jen průměrný český film, což ještě nutně nemusí znamenat, že je dobrý.

Kdyby měl snímek Chyťte doktora premiéru v prvním pololetí, dostal by se do silné domácí konkurence (Vratné lahve, Tajnosti, Pusinky, Roming) a jeho přijetí by bylo značně kritičtější. Koncem roku jsou však diváci obeznámení s pravou tváří filmového pekla v podobě Posledních plavek a Crash Road a skutečnost, že má film premiéru až po nich, je jeho největším triumfem.

Gynekolog Michal Goldberg se probouzí po noční službě a čeká ho strastiplný den. Na vlastní kůži se musí přesvědčit, zda-li lidstvo spěje k monogamii či polygamii, což je shodou okolností také ústřední téma televizní talkshow, jejíhož natáčení se má Goldberg zúčastnit. Ve třech epizodách si tak vyzkouší jaké následky přinese dá-li přednost rodině, milence či pracovním povinnostem. Ve výsledku tedy hlavní hrdina neustále někde pobíhá a telefonuje (telefonování je zde vůbec nejoblíbenější činností a v podstatě nouzovou spojnicí mezi třemi ústředními postavami).

Vyprávění ve třech variantách může být bráno jako tvůrčí invence stejně jako laciná výpomoc k překrytý plytkého příběhu. Pokud by byl děj vyobrazen klasickým způsobem, vystačil by sotva na patnáct minut. Se třemi možnostmi však tvůrci také dostali k zachycení své gynekologické příhody tři možnosti a aby třikrát šlápli vedle, musel by film snad režírovat Michal Krajňák s Kryštofem Hanzlíkem dohromady.

První třetina, kdy se Goldberg snaží usmířit se svou podvedenou ženou, je opravdu vynalézavá a vtipná, na čemž má největší zásluhy tchýně v podání Ivy Janžurové, která dokázal tento sitcom povýšit na poctivou komedii. Druhá část už není zdaleka tak zajímavá, jelikož řada vtipů se díky „rafinované“ formě opakuje a je založena na nepřesvědčivé zápletce (proč by proboha mladá atraktivní a úspěšná žena tak urputně trvala na tom mít dítě s ženatým neatraktivním a navíc nebohatým mužem?). Závěrečná kapitola je už opravdu místy nesnesitelná a nepřináší nic nového.

Dvojrole Tatiany Vilhelmové má pro film stejný význam jako netradiční vyprávěcí schéma – je efektivní, ale naprosto zbytečná. Tvůrci zde ukazují, že dokážou zvládnout i filmové triky, čímž si ovšem ve výsledku spíše sráží body. Vilhelmová je tak nucena ztvárnit dvě odlišné ženy a v roli milenky Kláry upadá až do karikatury. Pokud by ovšem její místo zaujala méně zkušená herečka, mohl film klesnout ještě o několik kategorií níže. Ovšem v případě, kdy by jednu její roli (a polovinu honoráře) převzala jiná kolegyně, filmu by to jedině prospělo.

Michal Malátný je stejně nepřesvědčivý ať už zachraňuje svou rodinu či usiluje o milenku. Přesto působí alespoň přirozeně, což není u herců v současné domácí tvorbě pravidlem. Překvapí dokonce i Luděk Sobota, který v nejdůstojnější roli své kariéry předvádí neuvěřitelné - plynulý mluvený projev! Některé postavy jsou však přímo na odstřel a do filmu, zdá se, zabloudili z nějakého špatného seriálu. Jde zejména o věštkyni Madam Serafínu, vášnivou rybářku a policistka v jedné osobě a především pak nevydařenou ženskou atrapu chlapa (či naopak?), což je ve skutečnosti režisér Karel Janák, který si očividně spletl za jakou stranu kamery patří.

Chyťte doktora je přes všechny své nedokonalosti solidní komedií, kterou si však bohužel diváci po čase vybaví pouze jako „ten film, kde hraje dvakrát Vilhelmová a celé se to třikrát opakuje“.