Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Habermannův seznam

11. 10. 2010 13:14:04
Druhá světová válka nepřinesla vítěze ani poražené, jen oběti na obou stranách. Tak to vidí propagátor česko-německého přátelství Juraj Herz.

Habermannův mlýn mapuje léta 1938-45 v českém pohraničí jako období, kdy vzhledem k historickým událostem nikdo dříve či později nezůstal bez viny. Přestože se zásadní válečná zvěrstva odehrávala až za humny, v české kotlině se naplno projevila síla lidské nenávisti. Nejprve to odnesli Židé, následně řadoví Češi a ve finále i poražení Němci. S kým tedy soucítit, když se Herz snaží v konfliktu stát přesně uprostřed?

habr1.jpgPřestože se film snaží zlo neutralizovat do univerzální nadčasové podoby a soustředí se na selhání postav v osobní rovině, působí jako zakázka bavorské vlády. Německá armáda se v Sudetech nechová příliš přátelsky, ale rozhodně dokáže svou agresivitu potlačovat lépe, než pomstychtiví Češi. Postava esesáckého důstojníka sice vrchovatě naplňuje veškerá nacistická klišé, ale v jeho chování je přesto částečně omluvitelné. Masakr původních obyvatel totiž bere jako trest za bezdůvodnou vraždu dvou německých vojáků. Čechy, kteří v závěru v touze po cizím majetku neznají bratra, takovou ctností bohužel nedisponují.

Herz podává svědectví o nedávné minulosti, což je jistě záslužný čin. V případě Habermannova mlýna se však jedná o zidealizovaný pohled na dějiny, který příliš neslouží historii ani filmovému vyprávění. Hlavní hrdina vždy stojí za svými zaměstnanci bez ohledu na jejich původ a nechá se jimi dokonce i vědomě okrádat. Člověk by vzhledem k jeho přívětivé tváři snad ani neuvěřil, že má v rodném listě zapsán německý původ. Do událostí příliš nezasahuje a veškeré aktivity se tak ujímá jeho česká manželka překvapivě nic netušící o své židovské krvi, která má z nevysvětlitelných důvodů neskonalou potřebu riskovat život kvůli švagrovi s neodolatelně našpulenými rty, jehož srdce bije jen pro Hitlera.

habr2.jpgZe scénáře nemohl příliš vytěžit ani Karel Roden v roli věčně zamračeného a pošeptávajícího Březiny, který jen neustále řeční o tom, jak se doba nebezpečně mění. Ale co si taky počít s postavou bez vlastního příběhu, jejímž smyslem není nic víc než věrně stát po boku Habermanna? Podobně totiž trpí celá vesnice osídlená anonymními hrdiny, z nichž vyčnívá snad jen zásadový účetní (Jaromír Dulava), neuvážlivě jednající nádeník (Radek Holub) nebo bezcharakterní ředitel hotelu (Jan Hrušínský), kteří mají podstatně větší charisma než hlavní hrdina.

Scéna, v níž by se Habermann (Mark Waschke) mohl konečně výrazněji projevit, přichází až v závěru, kdy má možnost rozhodnout o osudu desítky obyvatel sudetské vesnice. Ani tato vyhrocená scéna však nezužitkuje nabízený potenciál a od počátku je zřejmé, jak bude Habermannův seznam potenciálních obětí vypadat. Jeho jednání je jednak příliš předvídatelné a scénář nikterak nerozvíjí jeho vztahy k okolí, proto nemá důvod zaujmout k sousedům jakékoliv postoje.

Tempo vyprávění vedle jednorozměrných postav komplikuje i Herzova touha obsáhnout časové rozpětí od vyhlášení protektorátu po konec války. Vzniká tak násilné stříhání v ději a především dojem, že druhá světová válka kolem Čechů doslova jen nepozorovaně projela po kolejích.

habr3.jpgAž do finále, v němž vyjdou konečně na povrch celou dobu potlačované emoce i pro děj zásadní informace, je Habermannův mlýn jen televizním filmem, který se pod vilvem neopodstatněných kamerových nájezdů tváří jako přelomové dílo. Obsahově bohužel nepřináší jedinou myšlenku, která by byla v rámci žánru originální. Vše už tady několikrát bylo a dojem nezachrání ani dvě milostné scény zcela vytržené z kontextu. V paměti nakonec zůstane jen necitlivě zprzněná čeština, jíž Němci ve filmu promlouvají. K originálnímu akcentu se nelogicky propůjčí i německý důstojník, který v úvodu demonstruje svou nenávist vůči všemu českému.

Juraj Herz Habermannovým mlýnem diváky nedojímá a sotva je může přinutit k zamyšlení. Důvodem je do očí bijící poselství jeho filmu: „My jsme se nechovali moc fér na začátku války, vy zase na konci. Podejme si konečně ruce a na usmířenou si o tom natočme nějaký hezký a především korektní film.“ Stačí porovnat českou a německou verzi traileru. Zatímco Čechy upoutávka láká na příběh kruté pomsty, v Německu se mohou těšit na dobové melodrama bez jediné kapky krve.

Autor: Adam Chromý | pondělí 11.10.2010 13:14 | karma článku: 16.53 | přečteno: 3453x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Maturitní písemka aneb Rukou, nebo strojem?

Maturita je horkým tématem už řadu let. Jednou z (pod)otázek je maturitní písemka z češtiny. Jeden zpochybňuje témata, druhý zpochybňuje funkčnost funkčních stylů, třetí by naše „slohovky“ nahradil anglosaskými esejemi.

18.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 274 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Colostrum – dar přírody pro zdravý život

Setkal se s ním již každý hned když opustil matčino lůno a přisál se k jejímu prsu. Dříve než mléko sál látku obsahující imunoglobuliny, imunitní regulátory, růstové faktory, vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny.

18.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 306 | Diskuse

Karel Sýkora

Předpoklady odborně udělané exegeze

Exegeze je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např. Bible. Samotné slovo exegeze znamená vytažení významu daného textu. A exegeta je pak odborník na exegezi.

18.11.2017 v 7:41 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 87 |

Ladislav Kolačkovský

Dětští vojáci ve službách Našeho císaře pána

V době první světové války se na všech stranách bojišť začaly objevovat zprávy o dětských vojácích. I v Rakousku-Uhersku. Skutečně za císařství bojovaly děti?

17.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 622 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Inkluze po česku aneb Společné vzdělávání u nás neexistuje

Inkluze je opět tématem, tématem rozvířeným především účetními: úředníkům na Karmelitské došlo, jaké peníze inkluze podle vyhlášky 27 stojí. A proto se chystá už druhá šetřivá novela. A to máme jen podivnou inkluzi po česku.

17.11.2017 v 19:56 | Karma článku: 24.00 | Přečteno: 771 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6139
Filmový fanoušek tělem i duší:-)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.