Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od občanského průkazu k modré knížce

25. 10. 2010 10:32:37
Tak dlouho Ondřej Trojan přihlížel přiživování Hřebejka na tvorbě Petra Šabacha, až se k adaptaci odhodlal sám. Měl to udělat už dávno...

Povídky Petra Šabacha v kinech opakovaně prokázaly značný divácký potenciál a Jan Hřebejk na nich do značné míry postavil svou kariéru (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý). Kdyby se tehdy Ondřej Trojan nespokojil pouze s pozicí producenta, mohlo vše dopadnout jinak (rozhodně ne hůř). Jeho Občanský průkaz má totiž podstatně vyšší ambice, než vytvořit několik zlidovělých hlášek. Sedmdesátá léta nejsou v tomto případě jen érou silonových teplákovek, žlutých limonád a rudých karafiátů, ale také dobou, kdy jakákoliv forma nepřizpůsobivosti vůči režimu představovala soukromou výhru nad všudypřítomnou skepsí.

op1.jpgObčanský průkaz líčí minulost pohledem čerstvých držitelů úředního dokladu svědčícího o zodpovědnosti, jež k opovržení přetrvávajícími poměry vedou různé osobní důvody. Každý ze čtveřice hlavních hrdinů pocítil politický útlak dávno předtím, než se v rámci pubertální vzpurnosti odhodlal vůči režimu revoltovat. Ať už jde o odloučení od rodičů v emigraci, agresi otce nedobrovolně vykonávající podřadnou práci, život ve stínu emancipovaného otčíma nebo dospívání v domácnosti oplývající socialistickou šedí, je zřejmé, že z těchto chlapců vzorní občané ani vojíni hájící zájmy vlasti nikdy nevyrostou.

Ondřej Trojan se vzhledem k námětu nemohl spolehnout na protežované herce (vyjma Geislerové a Macháčka) a pro českou kinematografii objevil čerstvou mladou krev, díky níž je Občanský průkaz podstatně syrovější a uvěřitelnější, než dosavadní Hřebejkovy adaptace Šabacha. Celá ústřední parta ve filmu funguje naprosto přirozeně a obstojně se vypořádá se scénami, kde by pohořel i absolvent DAMU. Přesně zvolené obsazení až na úroveň epizodních rolí dokáže zatraktivnit i scény, které jsou příběhu spíše na škodu. Měl by snad někdo odvahu vystřihnout z filmu pro děj postradatelné záběry s udavačským spratkem Daňkem nebo arogantní Ruskou?

op2.jpgSe značně přetaženou stopáží (137 minut) se film nevypořádává redukcí obrazů odbíhajících od hlavní dějové linie, ale na retro tragikomedii překvapivě odvážným střihem. Forma chronologicky narušující vyprávění se ukazuje jako nejlepší způsob, jak přelstít roztříštěnost povídkové předlohy. Zpočátku rušivý prvek se postupně stává přirozenou součástí filmu, přestože většinou slouží pouze jako ilustrace ke komentářům pronášeným v jiném čase.

Hlavním nepřítelem Občanského průkazu překvapivě není komunistický režim, ale Petr Jarchovský, který má na adaptace Šabacha monopol. Nebýt Trojanovy schopnosti citlivě zachytit atmosféru i v nedramatických scénách, rozpačitost jeho scénáře by byla daleko znatelnější. Většina scén zde totiž slouží pouze jako komediální vsuvka a jejich obsah nerozvíjí charaktery postav, které filmem často postupují jen skrze jednoúčelové obrazy. K celkové nevyváženosti přispívá i nepoměrná koncentrace na soukromí jednotlivých hrdinů.

OP3.jpgNejvíce pozornosti na sebe strhává Petr alias Žába díky cestě do Jugoslávie, která zásadním způsobem poznamená celou jeho rodinu. Scéna z hraničního přechodu patří k nejsilnějším okamžikům filmu. Kdyby se ovšem odehrála podstatně později, její pointa by vyzněla daleko intenzivněji. Podobně problematicky se jeví také policejní razie před tajným koncertem Plastiků. Trojan v ní sice přesvědčivě prokazuje své režisérské schopnosti, ale vizuálně podmanivá scéna působí ve filmu, který si utahuje z negramotných policistů, přinejmenším nepatřičně. Zcela bezbolestně by mohl zmizet i epilog naplňující dost nelogickým způsobem klišé, že za každou rebelií vůči totalitnímu režimu stojí touha hudebně se projevovat.

Poškození úředních dokladů se trestá, zazní ve filmu při slavnostní ceremonii. Ondřej Trojan se s Občanským průkazem vypořádal velmi slušně a trest za jeho znehodnocení mu rozhodně nehrozí. Na státní vyznamenání za přesvědčivé vyobrazení socialistické společnosti však jeho snažení stačit nebude. Letos jej totiž v této disciplíně s přehledem pokořil Radim Špaček a jeho Pouta.

Autor: Adam Chromý | pondělí 25.10.2010 10:32 | karma článku: 21.78 | přečteno: 5241x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Maturitní písemka aneb Rukou, nebo strojem?

Maturita je horkým tématem už řadu let. Jednou z (pod)otázek je maturitní písemka z češtiny. Jeden zpochybňuje témata, druhý zpochybňuje funkčnost funkčních stylů, třetí by naše „slohovky“ nahradil anglosaskými esejemi.

18.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 274 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Colostrum – dar přírody pro zdravý život

Setkal se s ním již každý hned když opustil matčino lůno a přisál se k jejímu prsu. Dříve než mléko sál látku obsahující imunoglobuliny, imunitní regulátory, růstové faktory, vitaminy, minerály, stopové prvky a aminokyseliny.

18.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 306 | Diskuse

Karel Sýkora

Předpoklady odborně udělané exegeze

Exegeze je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např. Bible. Samotné slovo exegeze znamená vytažení významu daného textu. A exegeta je pak odborník na exegezi.

18.11.2017 v 7:41 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 87 |

Ladislav Kolačkovský

Dětští vojáci ve službách Našeho císaře pána

V době první světové války se na všech stranách bojišť začaly objevovat zprávy o dětských vojácích. I v Rakousku-Uhersku. Skutečně za císařství bojovaly děti?

17.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 622 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Inkluze po česku aneb Společné vzdělávání u nás neexistuje

Inkluze je opět tématem, tématem rozvířeným především účetními: úředníkům na Karmelitské došlo, jaké peníze inkluze podle vyhlášky 27 stojí. A proto se chystá už druhá šetřivá novela. A to máme jen podivnou inkluzi po česku.

17.11.2017 v 19:56 | Karma článku: 24.00 | Přečteno: 771 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6139
Filmový fanoušek tělem i duší:-)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.